SK Bacardi Letovice

Tak je to tu. Ptáte se co? No přece nová hokejová sezóna. Opět jsme po pár týdnech oddechu našli tu krásnou, voňavou tašku s hokejovým náčiním, vyklepali z ní nevítané (ve většině případů již uhynulé) hosty jako jsou kočky, veverky, šváby (nemyslím Frantu ) i jinou havěť a s patrně mnohdy nechápavými pohledy manželek, ratolestí, sousedů a dalších jsme vyrazili směr zimní stadion.

Poprvé jsme se sešli v Brně a to na krasohale, který jako první stadion v okolí (pokud pomineme halu dětí a mládeže, kde se funguje nonstop) vytvořil tu studenou a notně kluzkou hmotu nazývanou led. Čekal nás tu už známý sparing v podobě týmu HC Ravens Brno hrající Brněnskou hokejovou hobby ligu. Už v šatně bylo jasně poznat, že mnozí z nás absolvovali tvrdou a náročnou letní přípravu, která přinesla své ovoce ve formě jasně videtelných tukových zásob v oblasti břicha.

Sešli jsme se v počtu … tuším že 14ti a jelikož jsme dostali tu nejmenší šatnu, později příchozí si museli sednout na klín některého ze svých oblíbených spoluhráčů - každý podle svého gusta. To ovšem náladu v kabině nikterak nepokazilo a bylo opět veselo, stejně jak na konci sezóny předešlé. Přivítali jsme i dvě posily - Toníka a Dušana, kteří ikdyž s námi občas trénovali již dříve, dnes už byli plnohodnotnými členy letovického dreamteamu. To mi připomíná otázku na manažera - složili výše zmiňovaní zápisné? Nejsme nároční, kluci, stáčí nám menší (cca 100kilové) prase, bečka nebo obojí

Ale zpět na led. Po krátkém seznámení s kluzištěm, jeho rozměry i jeho záludnostmi jsme se směle pustili do přátelského utkání. Bohužel o něm nemohu říct nic podstatného, jelikož jsem přes brankařskou mřížku, mlhu a hlavně mžitky před očima toho moc neviděl. Hra byla notně rozháraná, ale to se od prvního “ledu” dalo čekat. Dovolím si jen jednu výtku: je potřeba, aby jsme více stříleli. Pravda, říkáme to pořád. Ale stále se snažíme dovést puk až do brány. Tím se nám možnost vstřelit gól smrskne z 10 šancí na 1, což je proklatě málo. Střela, ještě k tomu přes bránícího hráče, je pro brankaře hodně nepříjemná a pokud z ní nepadne branka, naskýtá se šance puk dorazit. Takže pro příští hokej vyhlašuji heslo “Kdo nestřílí je Jaryn…” (promiň kapitáne, neber to osobně, včera jsi vystřelil fakt krásně)

Věřím, že příště už budu sedět s vámi na střídačce. Přece jen mi bez vás na druhé straně bylo smutno. Ikdyž to byla přínosná zkušenost a i mnohdy zajímavá podívaná, jak se u útočné akce či střely tváříte. Ale musím uznat, že vám to většině sluší No nic, tak jsem se vykecal a abych šel zas něco kloudného dělat. Těším se na příští čtvrtek.